Když se v domě sejde více aut a už nemají kde parkovat, nastane situace, kdy se pustíte do stavby parkovacího místa. Právě tahle situace nastala u nás a tak jsme se museli chopit rýče a krumpáče a začít.
První krok byl vytyčení onoho parkovacího místa. Velikost jsme zvolili 2m x 5m. Do rohů jsme zapíchli kolíky a kolem nich vedli provázek, který nám krásně ohraničil místo kopání. Tohle bylo ještě celkem jednoduché a my byli plní elánu a očekávání, jak tuto práci rychle dokončíme.
Poté jsme začali s kopáním. Vykopali jsme hloubku zhruba 15cm.
Když jsme konečně vykopali dostatečnou hloubku, zasypali jsme ji štěrkem, asi 5centimetrovou vrstvou, na kterou jsme poté položili zatravňovací dlaždice, které přečnívala zhruba 1cm nad zem a přejeli jsme je vibrační deskou a v krajích jsme zámkovou dlažbu zpevnili betonem, aby se nerozjížděla.
Poté se dlažba musí zasypat hlínou, na ní zasázet semínka trávy a zavlažovat, dokud tráva nevyroste.
To mi připomíná časy, kdy se nám stavěl domek. To bylo práce a nepořádku. Už bych se nikdy do stavby sám nepouštěl zvláště když při tom chodíte do zaměstnání tak jako jsme chodil já. Příště mi stavbu bude dělat firma.
Také nás to čeká. Nemusí se dlažba obehnat obrubníkem? Nebudou se zatravňovací dlaždice bez obrubníku při zatížení vozidlem “rozjíždět”?